Studená mikrobiální stabilizace piva
Mikrobiální stabilita piva hraje u skladovatelnosti lahvového piva velmi důležitou roli. Vzhledem k tomu, že výrobci se zaměřují na nově vznikající, někdy i vzdálené trhy, je klíčové, aby se pivo dostalo k zákazníkům se svojí zamýšlenou charakteristikou.
Ukazuje se, že pivo, které je pro dosažení studené stabilizace filtrované, si uchovává svou jedinečnou a žádoucí charakteristiku efektivněji, než pivo stabilizované tzv. průtokovou nebo tunelovou pasterizací. Studená mikrobiální stabilizace nabízí také velkou výhodu: charakteristickou chuť po celou dobu skladovatelnosti piva.
Jakmile se rozhodnete stáčet hotové pivo do lahví, musí se garantovat mikrobiální stabilita piva vyrobeného v pivovaru, aby se zajistila jeho odpovídající skladovatelnost. Objevují se nové trhy a roste spotřeba piva v domácnostech. Skladovatelnost lahvového piva hraje tedy stále důležitější roli.
Jedinečná a výrazná charakteristika značky pivovaru vyžaduje pečlivý výběr a harmonické vyvážení použitých ingrediencí. Tyto unikátní charakteristiky – barva, světlost a chuť, hořkost nebo sladkost, nesmí být před lahvováním ovlivněny žádnou metodou mikrobiální stabilizace.
Studenou stabilizací nazýváme finální mikrobiologickou filtraci piva mikroporézní membránou, jejímž účelem je odstranění zbytkových kvasinek a typických kazotvorných mikroorganismů k prodloužení skladovatelnosti. Alternativním způsobem stabilizace piva je pasterizace, která na rozdíl od mikrofiltrace neodstraní kvasinky nebo mikroorganismy, ale deaktivuje (zahubí) je pomocí tepla. Pasterizace vyžaduje též vyšší relativní spotřebu vody a energie. Studená stabilizace tak představuje pro pivovary a minipivovary výhodnější postup ochrany piva.
| Studená stabilizace 1. část | Studená stabilizace 2. část | Studená stabilizace 3. část |
