ISO 12500-3

ISO 12500-3
Filtry pro stlačený vzduch – Zkušební metody – Část 3: Částice
První vydání (2009)
Norma ISO 12500-3 specifikuje zkušební a vstupní podmínky pro filtry stlačeného vzduchu pro odlučování částic. Norma ISO 12500-3 určuje (frakční) účinnost a odpovídající diferenční tlak filtru stlačeného vzduchu při normalizovaných zkušebních a vstupních podmínkách:

  • nominální objemový průtok při tlaku 7 barů a teplotě 20 °C, případně při atmosférických podmínkách.
  • složení vstupního testovacího vzorku:
    • jemné: NaCl (pevné) nebo DEHS (kapalné) částice podle EN 1822-1, EN 1822-2.
    • hrubé: zkušební prach podle ISO 12103-1, A4
  • stanovení účinnosti
    • pro jemné: počítač částic podle EN 1822-2 a EN 1822-5
    • pro hrubé: vhodný počítač částic nebo mikroskopická analýza
  • testují se tři vzorky od každého filtru

 

Norma ISO 12500-3 umožňuje stanovit účinnost filtru stlačeného vzduchu buď při tlaku, nebo při atmosférických podmínkách, přičemž účinnost závisí na pracovním tlaku. Pro porovnání je tedy důležité věnovat pozornost tomu, zda byla zkouška provedena při pracovním tlaku 7 bar, resp. 0 bar.