Část 8: Zkušební metody pro obsah tuhých částic hmotnostní koncentrací:
Tato část ISO 8573 stanovuje zkušební metody pro určování hmotnostní koncentrace pevných částic ve stlačeném vzduchu, vyjádřené pomocí hmotnosti pevných částic při uplatnění mezí pro maximální velikost částic. Jsou uvedena také omezení metod. Jakožto jedna ze série norem zaměřených na harmonizování měření znečištění vzduchu identifikuje metody vzorkování a stanovuje požadavky na hodnocení, posuzování nejistot a uvádění pevných částic pomocí hmotnostní koncentrace jakožto parametru čistoty vzduchu. Zkušební metoda je vhodná pro určování tříd čistoty v souladu s ISO 8573-1.

Použití jedné ze zkušebních metod podle ISO 8573-8 je povinné pro přiřazení třídy čistoty podle ISO 8573-1.

 

Nejběžnější je metoda částečného průtoku:

• po definovanou dobu se odebírá vzorek z turbulentního hlavního proudu stlačeného vzduchu pomocí izokinetického vzorkování a vede se do držáku kde je umístěn vzorkovací disk.
• pevné částice se shromažďují na vzorkovacích discích uvnitř držáku disku
• na konci vzorkovací periody jsou shromážděné částice zváženy (rozdíl hmotnosti vzorkovacího disku před a po vzorkovací periodě)
• zjištěná hmotnost částic se vztahuje k objemovému toku během vzorkovací periody, což má za následek odpovídající hmotnostní koncentraci

Moderní systémy stlačeného vzduchu dodávají čistý stlačený vzduch pouze s několika málo, primárně aerosolovými pevnými částicemi. Jejich malá hmotnost nemůže být stanovena vážením, takže pro stanovení koncentrace částic se obvykle používá spíše ISO 8573-4 než ISO 8573-8.

 

Metoda vzorkování podle ISO 8573-8 nicméně umožňuje – v širším smyslu – identifikaci pevných částic ve stlačeném vzduchu. Analyzováním sebraných částic pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) může být detekován typ částice a tudíž i její zdroj v systému stlačeného vzduchu.

Jakýkoli druh měření částic se provádí pouze tehdy, když ve stlačeném vzduchu nejsou přítomny žádné další kapalné částice nebo kondenzovatelné páry. Obě znečišťující látky ve stlačeném vzduchu mohou způsobit významnou chybu měření.

 

V okolním vzduchu jsou mnohem vyšší koncentrace částic než ty, které lze měřit ve stlačeném vzduchu. Jakýkoli druh znečištění okolním vzduchem tedy vede k významné chybě měření.